Podvrtnutí hlezenního kloubu je jedním z velmi častých poranění, se kterým
se lékař setkává ve své každodenní praxi. Ne vždy je možné a rovněž nutné
vyšetření dalším odborníkem (chirurgy, traumatology, ortopedy či rentgenology).
Nekomplikované distorse hlezenního kloubu může zcela a v plném rozsahu léčit
praktický lékař po vyloučení fraktury nebo jiného závažného poranění.
Klasifikace:
Je možné rozlišit "podvrtnutý kotník" a zřejmé poškození vazů. Všechny
typy výronů způsobují více nebo méně vážná poškození vazů tím, že dojde
k vytržení vazivově-elastické tkáně z pouzdra a vzniku výronu nebo edému.
Někdy tato poranění, úplně nebo částečně zhojená, zanechávají následky. Pokud
jde o jasné poranění vazů, velikost a místo natržení ovlivňují trvání hojivého
procesu a možný rozsah zahojení vazů. Dynamická stabilita vazivového systému
a určuje funkci kloubu.
Rozhodně však můžeme říci, že výron kotníku patří mezi nejčastější úrazy.
Příznaky
Vyšetřuje-li praktický lékař pacienta se zraněním kotníku, měl by nejdříve
vyloučit zlomeninu a získat představu o závažnosti a prognóze poranění.
Následující otázky zjišťující anamnézu mohou pomoci určit závažnost a prognózu zranění:
informuje nás pacient o směru násilí při zranění? Stočila se končetina, když
došlo ke zranění, zatímco noha zůstala rovně?
jaká opatření provedl pacient potom?
začala bolest hned po zranění a trvala?
jak se bolest vyvíjela? Ustávala někdy?
snesl kloub tíhu ihned po zranění?
kdy noha natekla? Rychle nebo pomalu? Jakou měl otok barvu?
objevuje se bolest opakovaně nebo jí předcházela nestabilita kotníku?
Jestliže kromě poranění inverzí nebo everzí došlo také k rotaci (tzn. končetina
se stočila, zatímco noha zůstala rovně), velikost zranění je obvykle větší.
Pozitivní znamení je, snese-li kloub po zranění tíhu, což významně snižuje
pravděpodobnost zlomeniny.Okamžitý otok je náznakem krevního výronu. Objeví-li
se otok až po nějaké době, krevní výron bude méně důležitý a otok naopak více.
Během lékařského vyšetření je třeba věnovat pozornost následujícím bodům:
jak velkou tíhu snese noha?
je zde nějaký úhel deviace?
nachází se zraněná noha v nepřirozené pozici vzhledem ke zdravé?
lokalizace, zbarvení, tvar a rozsah otoku nebo výronu ?
aktivní vyšetření schopnosti pohybu: zeptáme se pacienta, může-li sám ohnout nohu
vyšetřování pohmatem zkontrolujeme bolestivý na nárt a patu,
bolestivý tlak a bolest při poklepu na kotník; bolestivý tlak po celé délce
lýtkové kosti včetně hlavice; bolestivý tlak hlavice páté zánártní kosti;
bolest nacházející se na protilehlé straně otoku
srovnání levého a pravého kotníku.
pasívní vyšetření schopnosti pohybu všemi směry je nevhodné/nežádoucí.
Tyto manipulace způsobují bolest, které se lze vyhnout, a výsledky nemají
žádnou prognostickou hodnotu
Terapie
Konzervativní léčení klasicky znamená sádrovou imobilizace podle rozsahu poranění na 3 – 5 týdnů,
poté rehabilitace - analgetické fyzikální procedury a rozcvičení hlezna, plnou zátěž doporučuji
10 – 12 týdnů po úraze.
Alternativou je tzv. funkční léčení, kdy ke znehybnění používáme ortézu hlezenného kloubu a podle rozsahu
poranění povolujeme chůzi o berlích s postupnou zátěží v ortéze během 3 – 6 týdnů po úraze, plnou zátěž
pak za 8 – 10 týdnů po úraze.
Vážnější poranění vazů se zřetelnou nestabilitou kloubu, kde předpokládáme úplně přetržení vazů
je ale indikováno k okamžitému operačnímu řešení
Cílem je, aby noha snesla plnou zátěž normální chůze.
Po sejmutí obvazu většinou ordinuji na doléčení fyzikální terapii , event. i
rozcvičení na rehabilitačním oddělení, pak se pacient může postupně vrátit ke všem druhům sportu,
při kterých ale není zbytečně zatěžován kloub, jako např. jízda na kole, plavání a chození na rovném povrchu.
Kromě toho doporučujeme cvičení posilující svalstvo.
Sportovci by měli rozhýbat svůj kotník dříve, než se vrátí k obvyklému tréninku a soutěžení.
Doporučuji, aby preventivně používali stahovací obinadlo nebo sportovní ortézu.
Lékař by měl pacientovi také doporučit, aby nosil pevné boty s plochým podpatkem,
event. stélku stabilizující postavení nohy (viz Formthotics).
Prevence
Abychom předešli distorsím - podvrtnutím kotníků, musíme zajistit stabilní postavení
nohou. Stabilitu nohy zajistí bota s pevným opatkem, nepříliš úzká na pevné
podešvi s malým podpatkem. Nestabilní je naopak bota úzká, na vysokém podpatku, s volnou patou. Zvláště při sportech se skoky, doskoky, odrazy a častou změnou směru a rychlosti,
v nerovném terénu apod. je pevná a kvalitní obuv nejlepší prevencí.
Sportovní i turistickou obuv je možno vybavit ortopedickou stélkou zlepšující
stabilitu nohy. U kvalitní sportovní obuvi je většinou možné původní vložku vyjmout.
Výrobce totiž počítá s možností nahradit původní jednoduchou vložku individuálně
vyrobenou kvalitní vložkou.
Osobně mám dobré zkušenosti a doporučuji termoplastické ortopedické stélky FORMTHOTICS, které vytvoří ideální
rozložení zátěže těla na plosku, speciálním tvarem zajišťuje podélnou i příčnou
stabilitu nohy a zárověň tlumí nárazy při došlapování.