Časté obtíže - Vrozené vady kyčlí

Nehubnete? Otestujte si moč!

Vrozená dysplasie kyčelního kloubu ( VDK )

je u nás nejčastější vrozená vada u dětí. Častěji jsou postiženy dívky a vyskytuje se u 5-10% populace.

Příčiny

Protože stále není dořešena otázka původu onemocnění, existuje řada teorií. Jistě má důležitou roli dědičnost. Nejčastěji jsou za původ považovány dvě základní skupiny:
1. dysplazie jamky kyčelního kloubu, tedy porucha vývoje tvaru jamky.
2. kloubní hypermobilita, která je také podmíněna geneticky a projevuje se nestabilitou kyčelního kloubu.
Předpokládá se i vliv polohy plodu koncem pánevním na častější výskyt VDK při vztyčeném postavavení nožek v děloze. Neprokázal se vliv předčasného porodu nebo porodu císařským řezem na četnost VDK.

Příznaky

Protože je u nás poměrně vysoký výskyt VDK, je nutná včasná diagnostika a léčba. Čím dříve je vada diagnostikována, tím dříve může být léčena a tím lepší jsou výsledky a rychlejší úprava k normě. V Českolovensku byl vypracován systém tzv. "trojího síta", kdy se dětské kyčle vyšetřují v porodnici a v 6 týdnech klinicky a ve 3 měsících s RTG snímkem. Některé vady však byly zjištěny až na RTG snímku a i léčba byla zahájena až ve věku 3 masíců.
S rozvojem sonografie jsou i malé odchylky v postavení kloubu odhaleny často již v porodnici. Dnes tedy "trojí síto" provádí ortoped klinickým i USG vyšetřením v porodnici, v 6 týdnech a ve 4 měsících. Základem je však stále klinické vyšetření, kdy hodnotíme:

postavení končetin - hlavně asymetrie
hybnost v kyčelních kloubnech - omezení pohybu v různých směrech, jednostranné omezení hybnosti je jedním z nejdůležitějších příznaků
svalový tonus - od narození do 4 dne bývá svalové napětí snížené, pak srovnáváme asymetrie ve svalovém napětí
asymetrie gluteálních ahenních rýh
porovnání délky končetin
tzv. luxační a repoziční fenomeny - při nestabilitě kloubu je možno hmatat vyskočení hlavice z jamky nebo naopak její vklouznutí do jamky

Diagnóza

Rozpoznání vady kyčlí je založeno klinickém vyšetření "trojím sítem" a pomocí ultrazvukového vyšeření. Toto vyšetření proti RTG vylučuje radiační zátěž. Ultrazvukové vlny nepronikají kostí, ale dobře zobrazí tvar kloubního pozdra a postavení chrupavčité hlavice (po narození jsou kosti v oblasti kloubů chrupavčité a na RTG neviditelné). Sami jsme se podíleli na rozvoji této metody v ČR a publikováním výsledků jsme pomohli nahradit rutinní vyšetřování všech dětí pomocí RTG ultrazvukem. Proto dnes RTG vyšetření v časné diagnostice prakticky nepoužíváme. Místo má rtg vyšetření při větších vadách a složitějších vyšetřeních a k ověření výsledku po ukončení léčby. U větších dětí a při následných kontrolách však dále využíváme RTG vyšetření.

Terapie

Čím dříve začneme s léčbou VDK, tím lepší jsou výsledky. Již v porodnici zahajujeme konzervativní léčbu při klinické či USG patologii. Používáme tzv. široké balení, které udrží abdukční postavení nožek a doporučuji cvičení kyčlí při každém přebalování. Větší patologie zajistíme abdukční Frejkovou peřinkou. U větších dětí asi od 6-8 týdnů můžeme použít Pavlíkovy třmeny, které umožňují dostatečně volný pohyb kyčlí, jen zamezí natažení nožek, tedy postavení, ve kterém může tah svalů tlačit hlavici mimo jamku. Dnes již prakticky nepoužíváme Hanauskův biomechanický přístroj (laminátová deska s nastavitelnými stehenními objínkami, které udržely nožky v nastaveném postavení), který se používal k udržení postavení po reposici luxace.
Při zjištění luxace - vykloubení kyčelního kloubu, je dítě s matkou hospitalizováno a pomocí trakce - vytahování se hlavice stahuje zpět do jamky (over haed trakce). Léčba takto trná nekolik týdnů, kontrolujeme ultrazvukem. Pokud se tímto nedaří hlavici reponovat zpět do jamky, je indikována operační léčba. Artrografickým vyšetřením (RTG s aplikací kontrastní látky do kloubu) zjistíme důvod (repoziční překážku), proč nelze hlavici zakloubit. Podle toho je pak zvolen typ operace, jak překážku odstranit a hlavici zakloubit.

Prognóza

Jednou z nejobávanějších komplikací po konzervativní i operačné léčbě je rozvoj aseptické nekrózy hlavice kyčelního kloubu (dočasné odumření) označované jako Perthesova choroba. Vyskytuje se asi v 7% léčených kyčlí a nejčastěji ve věku mezi 5. a 7.rokem.
Proto vyléčené kyčle pravidelně kontrolujeme s RTG snímkem většinou ve 3, v 6 , v 10 a 15 letech. Onemocnění je třeba považovat jako tzv. preartrózu kyčelního kloubu, tzn. že i jen malá oschylka v postavení kloubu znamená riziko dřívějšího rozvoje degenerativních změn.

Obrázky brzy doplním

Veškeré Vaše dotazy rád zodpovím [zde]

Nahoru

Publikace
Ostrý D.,Vaněček I.: Sonografické vyšetření dětských kyčlí . První zkušenosti.
Acta Chir.orthop.Traum.čech., 57,1990, 6, s. 489-495

Vaněček I.,Ostrý D.: Naše zkušenosti s 15000 USG vyšetřeními dětských kyčelních kloubů
Acta Chir.orthop.Traum.čech., 59,1992, 4, s.224-228
Ze souhrnu :
Autoři vyšetřili od května 1988 do dubna 1992 přes 15000 kyčelních kloubů. Ve své práci předkládají statisticky zpracované výsledky 14296 USG vyšetření dětských kyčlí hodnocených podle metody prof. Grafa. K USG vyšetření si vypracovali vlastní postup a počítačový program, který plně nahrazuje kartotéku a dispenzář a dovoluje statistické zpracování výsledků. Na vlastním souboru dokazují, že USG vyšetření může nahradit RTG vyšetření, pokud dítě absolvuje 2 USG vyšetření. Předkládají k diskuzi nutnost klinického vyšetření v 6. týdnu věku dítěte. Dále upozorňují na nezbytnost dokonalého zvládnutí vyšetřovací techniky a kvalitní školicí stáže. Uvádějí výrazný pokles počtu patologických rtg- nálezů při vyšetření po 3.měsíci věku díky skríningovému USG vyšetřování kyčlí novorozenců.