Dnes je ,
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic

Aktualizace 12.1.2021

Každodenní glosy  Miroslava  Macka






Časté obtíže - Osteoporóza

Nehubnete? Otestujte si moč!

Co je to osteoporóza?

Zdravá kost = hustá, silná  trámčina

Osteoporóza je snížení kostní hmoty se snížením pevnosti, tedy jde „o syndrom s patologicky sníženou mineralizací kosti, s porušenou mikrostrukturou a se sklonem ke zlomeninám“ ( na obrázku rozdíl zdravé kosti vlevo a porotické kosti vpravo -ztenčení až přerušení trámců)

Osteoporóza (OP) je dnes považována za epidemiologicky významnou chorobu, jež kromě osobních zdravotních Porotická  kost - ztenčení až  přerušení trámců problémů se snížením kvality života působí i problémy sociální a ekonomické.


Příčina

Dnes je prokázáno, že kostní hmota narůstá zhruba do věku 25 až 30 let, poté nastává určité různě dlouhé plató a pak nastává pokles. U žen se později, po menopauze, tento úbytek urychluje a asi u 20 procent postmenopauzálních žen se rozvíjí OP.
Zvýšený úbytek u postmenopauzálních žen je způsoben výpadkem hormonů -estrogenů, které mají průkazně ochranný vliv na kost. To také podmiňuje terapeutický účinek hormonální substituce při léčbě postmenopauzální OP. Kostní obrat je ovšem ovlivněn mnoha dalšími faktory, k nimž patří nedostatek vápníku v potravě, nedostatek D vitaminu, nebo jejich špatné vstřebávání např. při onemocnění žalukdu a střev , hormony jako parathormon, aktivní metabolity vitaminu D a kalcitonin. Hlavním účinkem aktivních metabolitů vitaminu D je podpora střevního vstřebání vápníku. Z dalších hormonů se uplatňují sexuální hormony (účinněji estrogeny než testosteron) a růstový hormon. Zvýšené odbourávání kosti působí glukokortikoidy a hormony štítné žlázy při jejích poruchách.
Ze zevních vlivů mají vliv kromě shora uvedených (vápník, vitamin D, tělesná zátěž a kouření) i alkoholismus, různé toxické vlivy a patologické stavy (jaterní, ledvinové, střevní, endokrinní, revmatické, aj.).

Rizikové faktory :

  • Ženské pohlaví (ženy trpí osteoporózou častěji než muži)
  • Zvýšená činnost štítné žlázy
  • Užívání některých léků ( zejména dlouhodobé užívání kortikoidů)
  • Vysoký příjem fosfátů ( např. v limonádách – Cola apod.)
  • Vysoký příjem kofeinu
  • Nízký příjem vápníku
  • Křehčí tělesná stavba a nižší tělesná váha
  • Kouření
  • Nadměrné pití alkoholu
  • Nedostatek tělesné aktivity
  • Výskyt osteoporózy u přímých příbuzných ( matka, babička)
  • Vyšší věk
  • Období po menopauze ( včetně chirurgicky navozené)
  • Bezdětnost u žen

Rizika ze statistik:

  • každé třetí ženě a každému šestému muži hrozí některá z osteoporotických zlomenin!
  • do svých 65 let utrpí jednu nebo více osteoporotických zlomenin každá pátá žena!
  • osteoporózu má České republice pravděpodobně přes 1 milion obyvatel !
  • téměř 90% zlomenin krčku stehenní kosti je v souvislosti s osteoporózou
  • úmrtnost při zlomenině krčku stehenní kosti byla v roce 2000 v ČR asi 6,5%!
  • léčba osteoporózy a jejich následků stojí v České republice ročně kolem 500 milionů Kč!!!
  • celosvětově OP progreduje a počet zlomenin narůstá. Celosvětově léčba stojí asi 8 miliard USD a předpokládá se nárůst až na 125 mld. USD !!!

Test rizika osteoporózy

Příznaky

Osteoporóza je onemocnění, které dlouho nebolí ani nepřekáží (proto ze označuje jako „tichý nepřítel“) . Prvním projevem OP bývají bohužel až zlomeniny obratlů nebo jiných kostí. S postupující OP jsou kosti slabší a křehčí, tedy náchylnější ke zlomeninám, které pak vznikají i při malém násilí, zakopnutí, doskočení, uklouznutí apod. Zlomeniny v oblasti páteře vedou ke zborcení obratlů, dochází k zakulacení páteře a snížení tělesné výšky. Častější jsou zlomeniny předloktí ( a déle se hojí), velmi významné i nebezpečné jsou zlomeniny krčku stehenní kosti – většinou se musí operovat , což je zvláště ve vyšším věku rizikový zákrok, často upoutá dlouhodobě na lůžko s rizikem infekcí, proleženin apod,, často je pak nutná denní péče rodiny nebo další sociální péče.

Diagnostika

Diagnóza OP spočívá v klinickém vyšetření, v kostní denzitometrii, ve stanovení markerů kostní tvorby a resorpce a případně i ve vyšetření histomorfometrickém.
Nejvýznamnějším pokrokem bylo zavedení denzitometrického vyšetření ( měření kostní hustoty), zejména pomocí denzitometru o dvojí energetické hladině. Pomocí této přesné metody lze zjistit i malý úbytek kostního minerálu a odlišit OP od menšího stupně demineralizace - osteopenie - nebo od normálního stavu. Lze takto i monitorovat účinek léčby, podobně jako pomocí markerů kostní přestavby. Vhodnou skríningovou metodou je i ultrasonografie, jež má určitou výpovědní hodnotu i pro posouzení strukturálních změn kosti, je levná a dostupná.

Léčba

Léčba OP spočívá jednak v základním dodržování léčebných pravidel (dostatek vápníku, vitaminu D, přiměřený pohyb, omezení či vyloučení toxických vlivů a v léčbě chorobných stavů jako příčin sekundární OP).

Prevence

Prevence OP začíná vlastně již v dětském a adolescentním věku. Zjednodušeně řečeno, spočívá ve správné výživě s dostatkem vápníku a vitamínu D, s nízkým obsahem soli, fosfátů a kofeinu a v pohybu na čerstvém vzduchu. To je tzv. primární prevence osteoporózy. Jde o to, abychom si v průběhu života vybudovali dostatečně kvalitní kosti. Maxina dosahujeme asi do 30. roku věku (pak se již kvalita kosti postupně zhoršuje)
K doporučovaným potravinám patří např.

  • nízkotučné mléko a jogurty
  • tvarohy, tvrdé sýry (ne tavené sýry)
  • ryby
  • džusy z citrusových plodů
  • listová zelenina, atd.

Prevence ale má smysl i u pacientů s již diagnostikovanou OP. Musíme zabránit rozvoji onemocnění a tím předcházet možným komplikacím, jako jsou bolesti, omezení hybnosti a hlavně zlomeniny. To je tzv. sekundární prevence.

Léky OP lze rozdělit na ty, které tlumí odbourávání kosti (osteoresorpci) a ty, které podporují tvorbu kosti. Z antiresorpčních léků se nejčastěji používá hormonální substituční léčba (HST- estrogeny ), látky typu SERM (selektivní modulátory estrogenových receptorů), které příznivě ovlivňují receptory estrogenů v kosti a mají ochranný vliv na tkáň prsu a nepůsobí nepříznivě na endometrium. Používání těchto léků je podmíněno kontrolami gynekologickými (včetně mamografie).
Výběr určitého typu léku (nebo kombinace léků) není samozřejmě náhodný a má určitá stanovená pravidla. Ta ovšem nejsou neměnná a jejich použití určuje lékař podle způsobu jejich účinku ve vztahu ke stavu pacienta, k internímu a gynekologickému vyšetření.
Hlavním cílem léčby je ovšem prevence zlomenin. Léčba moderními antiresorpčními léky je dlouhodobá a finančně náročná. Proto je nutno posuzovat indikaci k léčbě vždy velmi uvážlivě.
Pokud v naší stravě není dostatečné množství vápníku a D vitamínu ( vzhledem ke stravovacím zvyklostem, úpravou potravin i dalším faktorům není), je vhodné tyto nedostatky suplementovat – nahradit léky i potravními doplňky. Pří výběhu preparátu je třeba si uvědomit, že různé látky dokáže organismus různě využít. U vápníku se lépe vtřebávají citráty než uhličitany vápníku, pro správné vstřebávání je nutná přítomnost D vitamínu ve střevě, hořčík usnadňuje vstřebávání vápníku ( ale v buňce je antagonistou). Sám preferuji doplňky vápníku v chelátové formě nebo s obsahem fytofaktorů


Veškeré Vaše dotazy rád zodpovím [zde]


Test rizika osteoporózy


Nahoru