Časté obtíže - Poranění menisku

Nehubnete? Otestujte si moč!

Poranění menisků

Obecně
Určitě zná každý z nás někoho, kdo měl nebo má problémy s koleny. Pro postižené to vždy znamená spoustu vyšetření od klinických na ortopedii přes rentgenové až po magnetickou rezonanci nebo počítačovou tomografii. Potom následují obstřiky kloubu, fyzioterapie a rehabilitační gymnastika. Někde je dokonce nevyhnutelná operace, na niž navazují ješte týdny a měsíce rehabilitace. A když už se zdá, že je všechno v pořádku, stačí jen trochu neobvyklý pohyb nebo přehnaná odvaha a všechno může začít zase hezky od začátku.
Zvláštní anatomie kolenního kloubu a svalu k němu upnutých vytváří předpoklady k tomu, abychom mohli správně chodit a stát. Když se podíváme na koleno ze strany, dobře uvidíme, jak se k čéšce kolena (patelle) upíná shora čtyrhlavý sval stehna (kvadriceps) a jak je zespodu čéška napojena patellární šlachou na bércovou kost. Tento způsob pružného upevnění mohutného čtyřhlavého stehenního svalu přes čéšku a šlachy až k bércové kosti umožňuje stehnu přenést obrovskou sílu. Díky této konstrukci může např. fotbalista odkopnout míč rychlostí až 120 km/hod, což odpovídá zatížení kolena, které je asi 3x vyšší než zatížení vlastní tělesnou hmotností fotbalisty. Koleno je však zatěžováno mnohonásobně vyšší vahou, než je tělesná hmotnost, i v běžném životě. Při obyčejné chůzi do schodů je zatížení 3,3x a při hlubokých dřepech dokonce 7,6x vyšší. Čéška jako součást silné kolenní páky plní i další důležitou funkci. Při zastavení v běhu nebo při chůzi působí jako čelistová brzda u auta, kdy se čéška během 'brzdění' těsně přimkne ke stehenní kosti.
Protože kolenní kloub plní tak komplexní funkce a je schopen přenášet natolik velkou sílu, musíme s ním zacházet velmi zodpovedně a ohleduplně.
Víte, že někdy nese vaše koleno téměř osminásobek vaší tělesné hmotnosti? Abyste byli s jeho službami stále spokojeni, musíte s ním zacházet velmi ohleduplně.

Příčiny

Kolenní kloub je opravdu unikátní aparát. Zatímco v kyčelním kloubu se stehenní kost pohybuje celkem stabilně na všechny strany, kolenní kloub představuje válec, který se pohybuje jen v jedné rovině. Jeho stabilita je zajištěna menisky, postranními a křížovými vazy, upínacími šlachami a celým svalovým aparátem nohy.
Kolena jsou konstruována pro běžné způsoby zatížení, jako jsou chůze, běh a skoky. K zajištění těchto pohybů se kolena vyvinula během evoluce člověka. K problémům dojde pouze tehdy, když je zatěžujeme příliš silně nebo nevhodně. Menisky jsou pevné, ale křehké chrupavčité "vložky" mezi kloubními plochami stehenní a holenní kosti, které rozšiřují kontaktní plochy po obvodu kloubních ploch, jsou fixovány jsou do kloubního pouzdra. Při velké zátěži nejčastěji s rotací kolena při fixované končetině stáním na jedné noze, často v kombinaci s ohnutím kolena, dřepem apod. dojde k roztržení menisku.

Na obrázku jsou typy roztržení menisku.

Příznaky

Při úrazu cítíme prudkou bolest, pocit prasknutí, lupnutí či "vyskočení" kolena. Často koleno zůstane zablokované - nelze natáhnout. Rozvíjí se otok, často výpotek v kolenním kloubu, někdy i hematom (při současném poranění vazů). Často se po krátkém šetření, bandážování a obkladech kolena se mohou potíže zmírňovat a při běžné zátěži nečiní potíží. Jen při větší zátěži, běhu, při dřepu, kopnutí do míče apod, koleno bolí nejčastěji na vnitřní straně v místě kloubní štěrbiny , někdy koleno přeskakuje, je cítit při chůzi lupání v kolenním kloubu.

Diagnóza

Diagnózu poranění menisku stanovíme jednak posouzením mechanismu úrazu a klinickým vyšetřením - bolestivost a lupání na vnitřní kloubní štěrbině, zvýraznění bolesti ohnutím a rotací kolena. Často je přítomen výpotek v kolenním kloubu. Rentgenové vyšetření jen vyloučí možnost jiného poranění - meniskus na RTG vidět není. Ultrazvukové vyšetření u menisků není zcela spolehlivé, další možností je CT a magnetická rezonance- ty se u nás pro finanční náročnost zatím rutinně nepoužívají.

Terapie

Dříve se poškozené menisky celé odstraňovaly. Jestliže se však menisky odstraní, zbavíme se současně specifického pružného 'polštáre', který některé pohyby tlumí a jiné zase podporuje. Když jsou menisky pryč, během deseti let se určitě objeví příznaky artrózy. Dnes se menisky odstraňují jen velmi zřídka. Namísto toho se k ošetření poranění menisku používá tzv. artroskopie, což je jen málo invazní zásah. Ortoped většinou ze dvou malých řezů zavede do kolena sondu s optikou a na obrazovce prohlédne kloubní dutinu. Druhým otvorem zavede nástroj (vyšetřovací háček, kleštičky, nůžky, frézku) a poraněnou část menisku ošetří nebo odstraní. Funkce menisku se přitom neporuší. Přitom můžeme vyloučit ostatní poranění struktur kolenního kloubu - zkřížených a postranních vazů, posoudit stav opotřebení či poranění chrupavek.
Artroskopie se používá i při jiných úrazech a operacích kolena.
Jednoduchá artroskopická operace menisku (bez jiných poškození kolena) se už i u nás často provádí formou tzv. jednodenní chirurgie, tzn, že pacient ráno přijde k operaci ( řádně předem vyšetřený a připravený) a večer po zákroku odchází dom